Jsem velmi rád, že v naši vesnici se tento zvyk květnových dní stále drží. Sejdeme se na místním hřišti, poklábosíme, popijeme, zazpíváme si, někteří si i zatančí - a celkově je tato kulturní akce společenská, přátelská a nejen pro nás dospělí, ale i pro děti veselá.
Většinou bývá spojená i se zapálením tzv. Ohně míru. Někdy s pietou u hrobu Neznámého vojína na místním hřbitově spojené s lampiónovým průvodem na místní hřiště, jindy přímo akcí zapálení hranice na hřišti.
Vždy je to připomínka osvobození naší vlasti Americkou a Rudou armádou a výročí ukončení 2.světové války. A to by si měla - hlavně naše mladá generace stále připomínat.